Pandemie koronaviru s nastupujícím létem odeznívá a s tím ruku v ruce i nutnost převládající práce z domova. Pracovní trh a způsob výkonu práce však za poslední dva roky prodělal řadu změn. Ty se nyní mění v trvalejší principy, přizpůsobené dlouhodobým vizím a potřebám firem i jejich zaměstnanců. Společnost CBRE, světový lídr v oblasti komerčních realitních služeb, provedla v nedávné době rozsáhlý průzkum mezi téměř 200 společnostmi z regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika) včetně České republiky, v němž mapuje současné postoje k různým variantám pracovních modelů. Z výsledků vyplývá jasný trend hybridní formy práce, kdy respondenti za ideální stav považují alespoň 50 % pracovního týdne stráveného v kanceláři.
Návrat do kanceláří v různé podobě očekává většina společností
Podle průzkumu 68 % firem předpokládá, že v druhé půlce roku se lidé vrátí k pravidelné práci v kancelářích, z toho téměř u čtvrtiny z nich se to již děje. Přirozeně však existují významné rozdíly v jednotlivých sektorech: téměř 80 % společností z oblasti financí usiluje o stabilní přítomnost svých zaměstnanců na pracovišti do konce pololetí. Oproti tomu více než třetina technologických a IT firem dovoluje, aby se proces ubíral vlastním tempem, aniž by se udával přesný časový rámec.
„Ze získaných dat vidíme, že zaměstnavatelé se snaží postupně motivovat své pracovníky k postupnému návratu do kanceláří. Většina z nich (70 %) však netrvá na návratu hned a na celou pracovní dobu. Celkem 35 % společností vyžaduje částečnou docházku na pracoviště a stejné množství ponechává volbu režimu na uvážení svých zaměstnanců. Pouze 6 % firem pak požaduje, aby se zaměstnanci vrátili do kanceláře trvale,“ komentuje Simon Orr, Director Advisory & Transactions – Offices v CBRE.
Hybridní model práce není jen módní výstřelek. Najít funkční model ale může být složité
Jasná většina společností (72 %) uvádí, že směřuje k modelu „hybridního pracoviště“, ve kterém mají zaměstnanci sice na výběr, ale v souladu s interními mantinely. To je výrazně víc než v minulém roce (tehdy to bylo 55 %). Ve více než polovině případů společností preferujících hybridní model (konkrétně jde o 56 %) se jedná o systém zavedený na popud vedení firmy. Pouze 10 % dotazovaných se drží konzervativního přístupu, v němž je docházení do kanceláře prioritou.
„Situace se na první pohled zdá jasná. Pro spoustu firem je to však zatím zkouška, jak bude takový chod kanceláří efektivní. Hybridní model práce sice není z principu nový trend, nikdy dříve se však nezaváděl tak plošně jako dnes. A každá firma se s ním popasovala trochu jinak. Přes polovinu respondentů (56 %) zvolilo cestu formální politiky a svá pravidla jasně definuje. Zbytek (44 %) však ponechává rozhodnutí o podílu práce v kancelářích buď na jednotlivých zaměstnancích, anebo s přijetím jasně definovaných pravidel zatím vyčkává, aby viděli, jak se jejich lidé sami budou chovat. Současná nastavení pracovního modelu tak u jednotlivých společností nemusí být trvalá a v čase se mohou měnit,“ doplňuje Simon Orr.
Další diskutovanou otázkou u zaměstnavatelů je, jak má hybridní model fungovat v praxi, aby práce z domova vs. práce z kanceláře byly správně a efektivně vybalancované. Kolik autonomie pracovníkům ponechat, aby byla zohledněna firemní identita i provozní potřeby. Celkem 51 % firem považuje za ideální, aby byl poměr práce z domova a z kanceláře půl napůl. Většinu času stráveného na pracovišti preferuje 38 % respondentů, což je oproti minulému roku (kdy šlo o 50 %) výrazný pokles; stále se však jedná o významný podíl. Setrvávání na „home office“ jako dominantní forma práce zůstává mezi dotazovanými nepopulární – upřednostňuje ji pouze 12 % společností.
Kanceláře po pandemii: zdravé a přizpůsobené aktuálním požadavkům
Covid-19 však nepřinesl do kancelářského života jen zvýšenou toleranci k práci na dálku. Změnil také celkový pohled na to, jak se lidé k práci a k pracovnímu prostředí staví. Respondenti si přejí klást větší důraz na adaptibilitu (45 %), zdraví a wellness (41 %) i přepracování interiérů či renovace (39 %). Přes čtvrtinu dotazovaných rovněž uvedlo, že jsou opatrnější uzavírat dlouhodobé nájemní smlouvy – důležitější než kdykoli předtím je i pro firmy samotné větší míra flexibility. Na druhou stranu celkem 18 % společností zvažuje relokaci do kvalitnějších prostor. Příznivou zprávou je, že i přes ztížené podmínky v době pandemie a současnou složitou ekonomickou a geopolitickou situaci očekává 41 % firem, že budou v následujících letech expandovat a zvětšovat své prostory.
„Společnosti začaly nad vnitřním prostředím, jeho funkcemi a rozložením více přemýšlet a již to zahrnují do své strategie. Nejvýrazněji vzrostla potřeba rozšířit či upravit sdílený prostor pro spolupráci, což považuje za klíčové celkem 63 % respondentů (oproti 36 % z loňska). Polovina firem také plánuje přehodnotit své aktuální prostorové standardy, přičemž u velkých firem je tento trend v obou případech ještě výraznější,“ komentuje Filip Muška, Workplace Strategies Lead v CBRE, a dodává: „Firmy se chtějí dále rozvíjet v tom, aby svým lidem poskytovaly praktické, zdravé a moderní pracoviště. Dohromady 36 % z nich se tak zaměřuje na vylepšení vybavení kanceláří i služeb pro zaměstnance. 31 % společností více než kdy dřív řeší uspořádaní místa pro práci s cílem poskytnout lidem více otevřeného prostoru.“
Flexi kanceláře jako trend následujících let
A jaké změny očekávají společnosti do budoucna? Jasná většina z nich (89 %) předpokládá, že v horizontu dvou let budou alespoň část jejich portfolia napříč Evropou tvořit servisované kanceláře anebo coworkingová centra (flexi offices) namísto tradičních kanceláří. Již nyní takto operují více než tři čtvrtiny společností (77 %), obvykle se však jedná spíše o jednotky procent z celkového prostoru (63 %). Celkem 45 % respondentů však plánuje, že se do roku 2024 dostanou až na 25% podíl.
„Mezi parametry pro samotné kancelářské jednotky a jejich vnitřní prostředí, jasně dominovala flexibilita prostor, (72 %), která umožní prostorové uspořádání upravovat podle aktuálních potřeb. Na první příčky se nově dostala také potřeba odděleného prostoru, který poskytne potřebný klid a soukromí pro telefonáty či online schůzky (61 %). Růst budou i nároky na sdílený prostor (51 %), kvalitu vzduchu (50 %) a celkovou udržitelnost (44 %). Vývoj tak postupně směřuje ke kancelářím, které bude možné snadno a rychle adaptovat a současně zde vytvářet příjemné zdravé prostředí šetrné k přírodě,“ uzavírá Filip Muška.
