Koronavirová pandemie velmi silně zasáhla kancelářský sektor. Současné zlepšení situace a návrat zaměstnanců z domovů do práce však přináší nové požadavky na změnu pracovního prostředí. Kanceláře se stanou více flexibilní, s adaptivním využitím, které umožní hybridní model fungování. Stanou se z nich společenské a podnikatelské huby, místa pro vzájemná setkávání, spolupráci, inovace a kreativitu.
„Vzroste nabídka služeb a výhod na pracovišti zaměřených na zdraví a pohodlí. Budoucí hybridní kancelářské pracoviště se bude zásadně spoléhat na nové technologie a bude vyžadovat neustálé spojení mezi kanceláří a domovem. Přestože některé společnosti budou redukovat své kanceláře, poptávka po kvalitních projektech a místech stále trvá,“ vysvětluje Lucie Loudová, ředitelka architektonicko – stavební společnosti Tétris.
Data z průzkumu společnosti JLL Global Benchmarking Services potvrzují důležitost kanceláří pro interní a externí spolupráci, interakci mezi kolegy a celkový brainstorming.
„Nové vnitřní členění kanceláří výrazně upraví poměr mezi prací, která vyžaduje klid a soustředění, a spoluprací s ostatními. Upřednostněny budou prostory pro kooperaci a kreativitu, zatímco plocha pro soustředěnou práci bude činit například u telekomunikačních společností jen 15 procent celkové výměry,“ doplňuje Lucie Loudová, ředitelka architektonicko – stavební společnosti Tétris.
Srovnání měst
Pandemie koronaviru odstartovala diskusi o prostoru, který potřebuje každý zaměstnanec ke své práci v kanceláři. Slovem roku se stal sociální odstup, který budeme muset v práci dodržovat i v blízké budoucnosti. V podstatě se zastavil trend, který směřoval k výraznému zmenšování prostoru pro zaměstnance. Potvrzuje se to také podle průzkumu společnosti JLL (Workers Preference Barometr) z března 2021, kdy 37 procent zaměstnanců očekává v budoucnosti výrazně menší hustotu pracovního prostředí.
Na základě dat, která shromáždila společnost JLL Global Benchmarking Services, vznikl přehled hustoty pracovního prostředí v kancelářích ve 33 městech světa, což zahrnuje 9 milionů metrů čtverečních a téměř 800 tisíc zaměstnanců.
Města s vysokou hustotou zaměstnanců se dělí na 3 skupiny
Globální obchodní centra
Například Hong Kong, Londýn nebo Singapur s hustotou 10 metrů čtverečních na osobu a méně, kde dlouhodobě využívají kancelářské prostory mnohem intenzivněji. Do této kategorie spadají také New York, Frankfurt nebo Tokio, kde se pracuje s menší výměrou na zaměstnance než v ostatních městech v USA, Německu a Japonsku.
Místa, kde působí outsourcingové služby
Například Manila nebo Bengalůr, kde se výměra na zaměstnance pohybuje na úrovni 7 metrů čtverečních.
Rostoucí podnikatelské metropole
Jako například Jakarta, Istanbul, Mexico City nebo Sao Paulo, které poskytují služby pro velké a rostoucí národní trhy. Zde se výměra kanceláří pohybuje v rozmezí 9 až 11 metrů čtverečních na osobu.
“V rámci pražského kancelářského trhu jsme doposud počítali přibližně 10 až 11 metrů čtverečních na jednoho zaměstnance. Na tento jednoduchý výpočet se ale už díky proměnám spojeným s koronavirem nelze spoléhat. Firmy individuálně musí řešit plochu dle své politiky spojené s prací z domu a funkce, kterou pro ně mají kanceláře do budoucna plnit. Velmi zjednodušeně lze říci, že ve firmě se sdílenými stoly je potřeba cca 10-11 metrů na maximální odhadovaný výskyt zaměstnanců v kanceláři,” uvádí Vendula Bláhová, workplace konzultantka ze společnosti JLL.
Nynější trend napovídá, že bude velký tlak na rozšiřování prostoru pro zaměstnance především v globálních podnikatelských centrech jako je Londýn nebo Hong Kong, protože firmy, které lákají zaměstnance zpět do kanceláří, se musí přizpůsobit novým podmínkám a podpořit produktivitu a pohodlí a dbát na zdravé pracovní prostředí. V České republice se trend rozšiřování prostoru pro zaměstnance již objevuje, což souvisí s tím, že se do práce najednou vrátí přibližně 60 procent zaměstnanců, a to v režimu tři dny v kanceláři a dva dny doma.
Naopak města, zejména v Německu a Spojených státech nebudou pod takových tlakem. V Německu je výměra kanceláří na osobu téměř dvojnásobně větší než v Londýně. Některá města v USA nabízí zaměstnancům více než 20 metrů čtverečních na osobu.
Hustota obsazení pracoviště má klíčový dopad na spotřebu energií a vody, další náklady a odpady. Přestože výsledky studie ukazují, že náklady na metr čtvereční jsou téměř všude stejné, spotřeba energií na osobu je v Asii mnohem nižší, především z důvodu větší hustoty obsazení kanceláří. Budoucí scénáře udržitelnosti budou muset brát tento fakt v potaz.
Zdroj:// Retrend
