Realitní fondy mohou po několika nelehkých letech znovu zazářit na investičním nebi. Pomohou jim k tomu klesající úrokové sazby, které nejen v Česku odblokují velkou porci peněz ležících ladem na spořicích účtech. Zároveň posílí fondový akviziční apetit, čímž rozšíří pole působnosti pro budoucí výnosy investorům.

Na loňskou výkonnost zejména retailových fondů ovšem citlivější burziáni v dobrém vzpomínat nebudou. Většina nedosáhla na obří českou inflaci. Letošní rok ale zatím na frontě cenového vývoje přinesl vítané zklidnění, a realitní fondy tak mohou být opět v kurzu. 

Že se investorům, a to zejména těm domácím, na českém realitním trhu vrací chuť k nákupům, ukazují čerstvá čísla. Ve druhém čtvrtletí dosáhly podle analýzy realitněporadenské společnosti Knight Frank investice do nemovitostí v Česku 440 milionů eur, tedy zhruba 11,1 miliardy korun. A to je o 23 procent víc než loni. O největší transakci se přitom nepostarala investiční skupina nebo realitní fond, ale na jaře pražský magistrát.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku dominovaly trhu investice do kanceláří, které tvořily dvě pětiny hodnoty všech transakcí. Je to zejména díky pražským zastupitelům, kteří ještě před prázdninami rozhodli o koupi souboru budov na Václavském náměstí od Komerční banky za 3,5 miliardy korun. Magistrát sem chce do budoucna přestěhovat úředníky ze Škodova paláce, kde je město pouze v nájmu.

Analýza také ukázala na stoupající zájem o nájemní projekty, které tvořily čtvrtinu všech investic. Například MINT rezidenční fond oznámil v červnu koupi více než tří set bytů v pražském projektu Vysočanský mlýn od Metrostavu, kde chce vybudovat nájemní bydlení. Na konci června také oznámili spolupráci developeři Finep a AFI Europe na výstavbě více než 800 nájemních bytů v deváté a desáté městské části.