Stavební práce na kancelářské budově, kterou buduje Penta Real Estate z investiční skupiny Marka Dospivy a ve které se nejvyšší měsíční nájemné dostalo na částku přes třicet eur za metr čtvereční, ale rozhodně nekončí.
Právě zmiňovaný zlatý klín, který je asi nejviditelnějším prvkem návrhu od zesnulé architektky Zahy Hadid, zatím chybí. Zejména na západní straně budovy je totiž konstrukce zlatých dílů, které na míru vyrobila firma Sipral Leopolda Bareše, extrémně složitá.
Nyní se tak plášť Masaryčky teprve dokončuje a na sklonek podzimu je naplánovaná výsadba nového stromořadí v ulici Na Florenci.
V průběhu nadcházejících týdnů se také postupně otevřou jednotlivé restaurace a kavárny v parteru. A do kanceláří se nastěhují firmy. Kromě samotné Penty, která své sídlo přesune z naproti stojícího Florentina, bude Masaryčka také sídlem Fio banky nebo společností Veolia či Boston Consulting Group.
Tady jsou hlavní milníky projektu, který se po více než šesti letech projednávání a dvou letech výstavby chýlí ke konci.
Co s nádražím?
Dnešní Masarykovo nádraží bylo svého času vůbec prvním nádražím parostrojní železnice v Praze. A významným uzlem města. V 90. letech 20. století ale postupně upadal jeho význam a začaly se objevovat hlasy vyzývající i k jeho zrušení.
Foto pamatky.praha.eu
V roce 2002 vypsaly České dráhy soutěž na nové využití pozemků, které byly desítky let pod stavební uzávěrou. O dva roky později vznikla společnost Masaryk Station Development, která měla území kolem nádraží rozvíjet.
První soutěže
První návrhy na to, jak má v budoucnu území kolem Masarykova nádraží vypadat, se začaly objevovat v roce 2009, kdy společnost Masaryk Station Development vypsala ideovou soutěž, které se zúčastnil třeba Roman Koucký, David Vávra, Federico Díaz nebo David Černý.
Následovaly další studie, které ale uvízly na mrtvém bodě, a v roce 2010 se alespoň začalo s revitalizací historické části Masarykova nádraží. O jeho definitivním zachování nakonec rozhodlo ministerstvo dopravy až v roce 2015.
Do hry vstupuje Penta
Od roku 2004 se přípravy na rozvoj území kolem Masarykova nádraží nijak zvlášť nepohnuly, a tak se na začátku další dekády změnily majetkové poměry ve společnosti Masaryk Station Development. Ještě v roce 2010 z ní vystoupila společnost ING Real Estate, která utlumovala své aktivity v Česku. A v roce 2011 přebrala majoritní podíl v konsorciu s Českými drahami Penta Investments.
„Od počátku jsme jasně deklarovali, že nás rozvoj okolí Masarykova nádraží zajímá,“ řekl k tomu Petr Palička, tehdy projektový ředitel Penta Investments, dnes šéf celé realitní části Penty.
V roce 2013
V roce 2013 pak Praha schválila změnu územního plánu na brownfield v sousedství nádraží a v reakci na to uspořádala společnost Masaryk Station Development mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž, do které přizvala šest českých a šest zahraničních ateliérů.
Stavět se bude podle Zahy Hadid
V soutěži investor vybral řešení mezinárodního studia Zaha Hadid Architects a začalo projednávání s hlavním městem, památkáři, Prahou 1 a následně i Institutem plánování a rozvoje.
V roce 2016 se o podobě návrhu dozvěděla veřejnost. „Oslovili jsme světovou špičku architektů, včetně Daniela Libeskinda, a Zaha Hadid soutěž vyhrála. Vnímáme to tak, že jednou za 100 let má někdo tu čest, aby vytvořil v centru Prahy novou ulici, takže k projektu přistupujeme s pokorou a velkým respektem,“ uvedl v květnu 2016 Dospiva ve velkém rozhovoru pro Forbes, ve kterém o celém projektu exkluzivně promluvil.
Projekt se ladil téměř dva roky, za tu dobu vzniklo šest různých verzí, až nakonec Zaha Hadid poslala tu poslední. Finální návrh investorovi ze studia přišel jen dva dny před smrtí britské architektky s iráckými kořeny. „Je to smutný konec příběhu, ale o to silnější a o to víc nás zavazuje realizaci udělat co nejlépe,“ řekl k tomu tehdy Dospiva.
Další etapy se mění
Jenže jak je v Praze zvykem, od výsledků architektonické soutěže je ještě hodně dlouhá a spletitá cesta k položení základního kamene. Jakékoli výstavbě musel předcházet architektonický výzkum, který začal v roce 2017 a při kterém bylo odkryto přes 240 tisíc nálezů.
O rok později začal také proces participace a připomínkování ze strany veřejnosti i institucí. Kritika mířila především na část kolem magistrály a dále směrem k Florenci. Ta svou hmotou vadila zástupcům hlavního města i Mezinárodní radě pro památky a sídla, která je poradním orgánem UNESCO.
Po dohodě s městem nakonec Penta přislíbila vypsání nové architektonické a urbanistické soutěže, která měla požadavky Prahy zohlednit. Kosmetických změn se ale dočkala i první etapa přímo vedle historické nádražní budovy. Přibyla například zeleň a budovy se oproti původnímu návrhu o dva metry snížily.
Zahájení výstavby
V únoru roku 2021 už do země obrazně řečeno nekopali jen archeologové, ale mohla tak učinit i samotná Penta. Začala výstavba první etapy, jejíž cena nakonec přesáhla 3,5 miliardy korun. A postupně se rozhýbaly i další části celého monumentálního projektu. Například výstavba hotelu za 1,2 miliardy v Hybernské ulici, který teď Penta také dokončuje.
Na konci roku 2021 přišel také zásadní posun pro další etapy projektu směrem k Florenci. Vlastníci pozemků, především Penta, ale i firma ČSAD Praha holding, tam plánují dohromady investovat miliardy korun.
V mezinárodní urbanistické soutěži, kterou investoři po dohodě s hlavním městem vyhlásili, zvítězil návrh konsorcia, kde jsou zastoupena česká studia UNIT architekti a A69 a také slovensko-britská kancelář Marko & placemakers.
Podle jejich návrhu se stanoví, kde mají být nové ulice, jaká mají být v území náměstí, jak bude fungovat doprava a jaká bude typologie a výška plánovaných budov.
Stavební povolení na začátku letošního roku získala i Správa železnic, která má postupně modernizovat celé Masarykovo nádraží. Vznikne i zastřešení kolejiště, které parkem propojí zmiňovaný hotel a jeho okolí s Masaryčkou.
