Čím dál více času trávíme v interiérech. Bude se v budoucnu tento stav ještě prohlubovat?
V interiérech trávíme přes osmdesát sedm procent času, je to důsledek urbanizace. Podle statistik žije v Praze zhruba 4600 obyvatel na kilometr čtvereční, ale třeba na Manhattanu žije na stejné ploše dokonce 67 tisíc lidí. Z těchto čísel je patrné, že jsme zatím na pokraji urbanizování. Koncentrace lidí je dnešní trend a v budoucnu bude ještě posilovat.
Má to vliv na lidské chování?
Interiéry velmi výrazně ovlivňují naši osobnost, kulturu a styl našeho života. Dobrým příkladem jsou křesťanské chrámy. Prostorné a vysoké katedrály měly člověka přimět, aby vzhlížel k nebesům. Podobně působí i starobylá Petra v Jordánsku, kde se před vámi po cestě ve stísněném prostoru mezi skalami rozprostřou velkolepé budovy.
Práce s interiéry působí na naše vnímání a emoce. Představte si třeba, jak vypadá nemocnice. Záměrně navozuje pocit čistoty a sterility. Kamenné obklady v bankách zase působí stabilně a honosně a vy máte pocit, že tato instituce tu bude věčně.
Co třeba budovy státních institucí?
Ty na člověka většinou příjemně nepůsobí. Je to dané prostorem a prací s ním. Často ho vezmou tak, jak je a posadí do něj lidi. Pořád fungují ve starém stylu, ale to se časem změní. Například v Nizozemsku se už i státní instituce snaží koncipovat kanceláře tak, aby lidem vyhovovaly a využívají rozmanitějších aktivity-based prostorů.
Jaké jsou další trendy v současné kancelářské výstavbě?
Kanceláře se mění. Samozřejmě jsou od toho, aby se v nich pracovalo. Nejsou už ale jen o stolech a pracovních místech. Pracovní prostředí je stále častěji rozděleno do různých zón, aby si lidé mohli najít místo, které jim pro danou činnost nejvíce vyhovuje. Firmy se přes podobu svých interiérů snaží komunikovat svoji kulturu a vizi. Mnohem více se s prostorem pracuje, aby lépe vyhovoval potřebám zaměstnanců. Výjimkou nejsou netradiční prvky, které jsou typické například pro kavárny nebo jiná místa, ve kterých trávíme volný čas. Pokud firma propaguje zdravý životní styl, může třeba ve své budově zařídil fitko nebo v kantýně nabízet zdravá jídla. Do toho samozřejmě vstupují i nové technologie, přes hodinky můžete ovládat světla nebo si zarezervovat zasedačku. A jsem rád, že do pracovního prostředí promlouvá také udržitelnost.
Ovlivnil podobu kanceláří i boom start-upů?
Velmi pěkně s pracovním prostředím pracují co-workingová centra. Jsou diverzifikovaná, už od začátku jsou tam zóny pro určité druhy práce. Některé start-upové firmy už ani nehledají své vlastní kanceláře, ale raději si pronajmou místo v takovém centru, a to nejen v kvůli firemní kultuře, ale i finanční flexibilitě.
Proč je rozmanitost pracovního prostoru tak důležitá?
Protože každý člověk potřebuje něco jiného. Existují různé typologie osobností a s tím se musí při navrhování pracovního prostředí počítat. Většina firem přece chce pracovat s širokou skupinou lidí, kteří mají jiné vlastnosti a každý vyniká v jiném ohledu. Vezměte si takovou práci na projektech, kdy je potřeba k úspěšnému dokončení souhra celého týmu, složeného z různých individualit. Proto je důležité, aby si každý zaměstnanec v práci přišel na své.
Jaké se v kancelářích objevují chyby?
Mezi největší chyby považuji spojování různých typů požadavků do takzvaných multifunkčních pracovišť. Naprosto odstrašujícím příkladem jsou například kanceláře typu „Cubicles“, kdy se autoři snažili ukázat, že i v otevřeném prostoru může zaměstnanec pracovat v soukromí. Tato myšlenka je ale zcela mylná, výhody obou prostředí v takové kombinaci naopak zanikají.
Člověk tak přichází o možnost spolupráce a přehledu v rámci týmu, bohužel však díky pouze částečné separaci nedostává ani potřebný klid, ticho a soukromí.
Snad nejhorší je prostředí, které může v konečném důsledku dokonce narušit důstojnost zaměstnanců a nesplňuje základní lidské potřeby. Příkladem jsou kanceláře s nedostatkem denního světla, pracoviště „na chodbách“ či jinak izolované od zbytku prostředí, koncové stoly otočené do zdi a podobně. Architekt by měl ideálně chápat nejen technické a estetické, ale i fyzické a sociální dopady.
Nestaví se v dnešní době ekonomického růstu impozantní kanceláře jen, aby byly atraktivní na pohled?
Firmy v mnohých případech udělají kanceláře tak, aby vypadaly dobře na fotkách. Typický je třeba fotbálek, Playstatiton nebo nějaká fun zóna. To jsou dobré věci, ale ne každý o ně má zájem. Nakonec je může využívat třeba jen jeden typ lidí.
Můžou se taky objevit extrémy, kdy si firma najme mnohem větší prostor, než jaký reálně potřebuje. Kanceláře jsou sice rozmanité a netradiční, ale zároveň vznikají prostory, které ve výsledku nikdo nevyužívá. Takové využití prostoru je neefektivní. Druhým extrémem je, že firma má prostoru nedostatek a nemůže se vyvíjet.
Jak bude vypadat kancelář v budoucnu?
Myslím si, že řada rutinních činností bude nahrazena robotikou, kreativní lidskou práci ale stroje nenahradí. Kanceláře budou lidi propojovat.
Myslíte si, že kvalita kanceláří v Česku vzrůstá?
Jsem přesvědčený, že se pracovní prostředí zlepšuje. Trendy k nám ale přijdou vždy o něco pomaleji, což je dané i geopolitickým vývojem. Paradoxně to přináší i výhodu, protože vlastně přejmeme jen to, co se v zahraničí osvědčilo. Některé slepé uličky, jako třeba obrovské open-space kanceláře, se u nás ve větším měřítku vůbec nezaváděly.
Platí to nejen pro Prahu?
Nemyslím si, že je to pouze výsada Prahy. Do pracovního prostředí investují firmy po celé České republice.
Zdroj: www.e15.cz