Vzduch je těžký, mozek nemyslí, hlava ospalostí padá. Snad každý tuto situaci zažil ve školní učebně nebo na meetingu v uzavřené zasedačce. Příčinou je vysoká koncentrace CO2 v místnostech, které nejsou dostatečně odvětrávány.

Právě nedostatečné větrání nebo přívod nedostatečně upraveného vzduchu jsou příčinou zhoršené kvality ovzduší v interiéru. „To může mít u uživatelů budov negativní vliv na jejich zdraví a to například zvýšeným rizikem rozvoje astma, alergií nebo jiných nemocí dýchacího systému,“ upozorňuje Petra Ivaneková, akreditovaná specialistka na mezinárodní environmentální certifikace LEED a Well ve společnosti Optimal Engineering.

TESTY A ČIDLA

Na zhoršenou kvalitu ovzduší v kanceláři mají vliv i těkavé organické látky (VOC – volatile organic compounds), které se mohou uvolňovat z nábytku nebo konstrukcí budovy. Lidé se tím vystavují zdravotním problémům. Řada studií také zjistila, že zaměstnanci pak podávají na pracovišti horší výkon.

Jak lze tedy rozpoznat, že je v budově snížená kvalita vzduchu? Jednak odborným testováním vzduchu na výskyt různých škodlivých prvků. Těmi jsou zejména VOC – pevné částice anorganických a jiných plynů.

„Lokálně je možné umisťovat čidlo CO2, hlavně v prostorech s vyšší koncentrací pracovníků,“ líčí Ivaneková. Čidlo může být automatizované – přímo propojené se vzduchotechnikou v budově prostřednictvím systému MaR (měření a regulace). Například společnost Skanska nastavuje ve všech zasedačkách pro koncentraci CO2 limit 800ppm a pokud se tato hodnota překročí, spustí se uvnitř automaticky přívod čerstvého vzduchu.

KDY OTEVŘÍT OKNO?

Uživatelsky méně pohodlné jsou alarmy, které zvukově nebo světelně upozorní na zvýšenou koncentraci CO2. Tím dají lidem signál, aby si otevřeli dveře nebo okno a vpustili do místnosti čerstvý vzduch. Jenže tím mohou dovnitř vnikat také zplodiny z aut, kouř nebo hluk.

Navíc otevíraní oken připadá v úvahu jen za určitého počasí, podotýká Daniel Štys z poradenské firmy Cushman & Wakefield. Když je venku hodně pod nulou, do místnosti se tím dostane příliš suchý vzduch.

„Uvnitř se vzduch ohřeje a relativní vlhkost ještě klesne třeba na 10 procent, což je příliš málo a lidem pak vysychají sliznice a nutí je to mrkat,“ říká Štys. V některých kancelářích sice používají zvlhčovače vzduchu, ale ty podle něj jen nahrazují práci vzduchotechniky. Když naopak lidé otevřou okna v parném létě, dovnitř si pustí zase příliš vlhký vzduch.

Problém s vyšší koncentrací CO2 nevyřeší ani běžná klimatizační jednotka typu fancoil. „Fan coil jen honí vzduch, který je vevnitř. Buď jej ochladí, nebo ohřeje, ale CO2 z místnosti nedostane,“ říká Štys.

ZNÁMKA KVALITY

Možností, jak doložit, že interiér kanceláří včetně vzduchu je nezávadný, je mezinárodní certifikát Well. Ten zatím v Česku žádná kancelářská budova nemá, ale brzy by se to mělo změnit. O získání certifikace Well usilují investoři čtyř administrativních center v Praze. Tři z nich postavila či staví společnost Skanska Property. Její kancelářská budova Visionary v Holešovicích je prvním adeptem na toto vysvědčení.

Kvůli známkování přijeli v lednu do Visionary odborníci ze zahraničí, kteří posuzovali pouze společné prostory budovy – recepci, chodby nebo schodiště. Za to, jak si jednotliví nájemci vybaví své kanceláře, totiž Skanska ručit nemůže. „Nejtěžší bylo splnit požadavek na vzduch, s čímž souvisí kvalita zabudovaných materiálů,“ popisuje Eva Nykodymová, manažerka bezpečnosti a udržitelnosti ve Skanska Property.

Nestačí přitom jen doložit jejich kvalitu „papírově“. „Měří se koncentrace vzduchu, která uvnitř reálně je. Nelze to nijak obelstít, “ dodává Nykodymová. Experti také odebírají vzorky vody nebo zjišťují, zda je u budovy značení, že kouření je povoleno nejméně 7,5 metru od budovy. V přízemí Visionary je školka a nedaleko také hřiště a u Well hraje roli i to, aby lidé nedýchali cigaretový kouř.

FILTRY BEZ PLÍSNÍ

„Prokázat, aby všechny materiály měly buď žádný nebo velmi nízký obsah emisí VOC, je velmi náročné,“ říká Petra Hajná, property manažerka ve Skanska Property. A to jednak finančně, ale i proto, že investor musí důkladně vybírat stavební materiály, které mají certifikáty. To je podle ní obzvlášť pracné u nátěrů, maleb, lepidel či tmelů. Neznamená to přitom, že ostatní materiály jsou vždy horší, ale nemají potřebný certifikát.

Získáním certifikátu Well to ale nekončí. „Jednou za čtvrt roku je nutné posílat Well Building institutu fotografie vzduchotechniky,“ vypočítává Hajná. Z nich by mělo být patrné, že se filtry ve vzduchotechnice vyměňují pravidelně a netvoří se v nich plísně.

„Každý slyší velmi dobře na to, co se ho bytostně dotýká. Lidé tráví v budově 10 hodin a více denně a my jim zaručíme to, že tu dobu tráví ve zdravém prostředí,“ říká Nykodymová.

Co je Sick Building Syndrome?

Termín Sick Building Syndrome (syndrom nemocných budov) zavedla v roce 1984 Světová zdravotnická organizace. Podle odhadů se vyskytuje ve většině především klimatizovaných kancelářských budov. U lidí se projevuje podrážděním očí, nosu a kůže, nevolností, bolestmi hlavy nebo poruchami spánku. Jeho důsledkem je snížení efektivity práce zaměstnanců.

(source: morethanoffice.eu)