V Praze má podle Institutu plánování a rozvoje žít v roce 2050 až 1,67 milionu obyvatel, kromě toho se má téměř zdvojnásobit počet expatů a patrně bude nadále růst i počet turistů. Hlavní město do té doby bude muset navýšit počet bytů, rozšířit síť veřejné dopravy a investovat i do kulturního a společenského vyžití. A není to nijak daleká budoucnost.

Na pražských brownfieldech na Smíchově nebo na Rohanském ostrově už nyní vznikají celé nové čtvrti s byty a kancelářemi, stavební aktivita by snad do několika let mohla začít i v rozvojových územích v Bubnech a na Žižkově. Velké plány má také pražský magistrát, který má na starosti hlavně veřejná prostranství a dopravu. Pražané si nyní musejí zvykat například na rozkopané Václavské náměstí, kam se vracejí tramvaje. Stát se zase prostřednictvím Správy železnic pouští do zásadní renovace pražských nádraží.

Do horní části Václavského náměstí se vracejí tramvaje. Nové koleje umožní tramvajím dojet k Hlavnímu nádraží a do Vinohradské ulice, a poskytnou tak Pražanům další způsob, jak se mezi městskými částmi – dosud rozdělenými magistrálou – pohybovat. Dopravní podnik kvůli tomu musí zesílit stropní desku metra, jehož všechny tři linky vedou pod Václavským náměstím. Práce na nových kolejích, které započaly na začátku prázdnin, potrvají tři roky a náklady na vybudování zhruba 550 metrů dlouhé tratě od Národního muzea doprostřed náměstí jsou 1,24 miliardy korun.

Co by kamenem dohodil od Václavského náměstí leží veřejnosti dosud méně známý barokní palác Savarin v ulici Na Příkopě. Jeho půlmiliardovou rekonstrukci nyní dokončuje developer Crestyl, hotovo by mělo být už koncem prázdnin. Veřejnosti se zde na podzim otevřou obchody. V další fázi projektu plánuje firma vybudování obchodního a kancelářského komplexu s pasážemi a podzemními prostorami kolem paláce, které propojí ulice Na Příkopě, V Cípu a Jindřišská s Václavským náměstím. Pražský magistrát také zvažuje, že by do podzemí Savarinu umístil Slovanskou epopej Alfonse Muchy.

Pražské hlavní nádraží je unikátním místem, kde plánuje své investice stát, město i soukromý sektor. Zatím největší debatu vzbudil záměr Správy železnic na výraznou přestavbu odbavovací haly, neboť ta nynější je nejen ve špatném technickém stavu, ale podle zástupců Správy železnic nebude do budoucna kapacitně stačit, zvlášť pokud se realizují tužby státu na vybudování vysokorychlostní železnice. Vybrané řešení od kodaňského studia Henning Larsen Architects se ale zatím setkává s kritikou.

Vizualizace budoucí podoby odbavovací haly pražského Hlavního nádraží|Henning Larsen Architects

Se správou železnic nyní úzce spolupracuje pražský magistrát, který zase připravuje projekt na revitalizaci Vrchlického sadů, které nově protne tramvajová trať na Václavské náměstí. Rekonstrukce se zřejmě dotkne i zdejší stanice metra a už nyní je jasné, že Pražany čekají v tomto uzlu výrazná omezení.

Zatím největší nejistota panuje kolem záměru soukromého investora zastřešit kolejiště a postavit zde nové bytové domy a kanceláře. Změnu územního plánu prosazuje developer Penta Real Estate, který pro tento účel vytvořil společný podnik s Českými drahami a firmou SUDOP. V této souvislosti jedná Národní muzeum o tom, že by zde mohlo vzniknout nové Muzeum světa.

V polovině prázdnin zahájily bagry demolici zchátralých budov na kraji dosavadního kolejiště Masarykova nádraží. Správa železnic zde postaví nové koleje, neboť právě sem budou zajíždět vlaky z letiště. Jednou z nejvýraznějších změn bude ale zastřešení části kolejiště, která umožní lidem se pěšky dostat z Florence do Hybernské ulice. Rekonstrukce vyjde na 3,39 miliard korun.

Vizualizace nové podoby Masarykovo nádraží v Praze | Twitter, Jiří Svoboda