Návrh podle Barrosa dokazuje, že je možné zároveň řešit pro budoucnost planety klíčovou otázku ochrany životního prostředí i evropskou energetickou politiku, významnou pro konkurenceschopnost unie. Cíl 40 procent přitom šéf komise označil za ambiciózní. Rozhodnutí o závazku 27 procent energie z obnovitelných zdrojů, který platí pro celou EU, je podle něj signálem stability pro investory i pro podporu zajištění dodávek energií.
Zdroje z komise i diplomaté zemí EU v minulých dnech hovořili o snaze části komisařů prosadit nižší cíl na úrovni 35 procent a vypustit závazný údaj týkající se obnovitelných zdrojů.
Sám Barroso dnes připustil, že z čistě ekonomického pohledu by jen jeden závazný cíl snížení emisí unii stačil. Absence cíle týkajícího se obnovitelných zdrojů by ale podle něj byla „politicky velmi negativní". Předseda komise připomněl, že produkce energií z obnovitelných zdrojů je v současnosti důležitou částí evropského energetického průmyslu. Vynechání závazku by tak podle něj dalo špatný signál průmyslu a poškodilo investice v této oblasti. Barroso přitom podotkl, že jednotlivým zemím v této oblasti nyní komise nedává žádné národní cíle.
Energetická konkurenceschopnost
Šéfové 12 velkých evropských energetických firem dnes zdůraznili, že podporují realistickou nízkouhlíkovou strategii, která ovšem nesmí ohrozit evropskou energetickou konkurenceschopnost. Podpořili pouze jeden závazný ukazatel snižování úrovně emisí.
Balík opatření představený dnes komisí je podle nich pozitivním signálem, který na jedné straně uznává význam efektivního trhu v této oblasti a potřebu jeho reformy, a na straně druhé se soustředí na postupné včlenění vyspělé výroby energie z obnovitelných zdrojů na trh. Skupina, kde mimo jiné figurují Enel, E.On, RWE či český ČEZ, už loni dala najevo své obavy ze současného směřování evropské energetiky.
Podle českého velvyslance při EU Martina Povejšila je z hlediska ČR dobré, že na úrovni členských zemí unie existuje jen jeden závazný cíl. Čytřicetiprocentní snížení emisí si Česko podle něj umí představit právě za situace, kdy míra „zelené" energie nebude na národní úrovni závazná. Opačná situace už by prý bránila konkurenceschopnosti a rozvoji průmyslově založeného a energeticky náročného českého hospodářství.
Určitou otázkou však podle velvyslance zůstává, jak přesně bude nakonec vypadat a fungovat pravděpodobný mechanismus dobrovolných národních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů.
Británie na zveřejnění návrhu reagovala poznámkou, že jde o krok správným směrem. Čytřicetiprocentní snížení emisí označil ministr pro energetiku Edward Dawey za dobrý start, za který Británie tvrdě bojovala. Povede to podle něj k masivním investicím do nízkouhlíkové energetiky. Británie už dala najevo, že EU musí být připravena přijmout cíl padesátiprocentního snížení, pokud bude zbytek světa odhodlán podepsat v roce 2015 skutečně významnou dohodu o klimatu.
20 procent „zelené" energie
Unie má nyní dlouhodobý cíl snížit do roku 2050 emise CO2 a dalších skleníkových plynů o 80 až 95 procent proti úrovním z roku 1990. Do roku 2020 byly stanoveny cíle snížení emisí o 20 procent, dosažení 20 procent „zelené" energie a dvacetiprocentních úspor.
Nynější návrh, o kterém se bude diskutovat na summitu EU, ale také v Evropském parlamentu, je doplněn zprávou o cenách a nákladech energií v Evropě. Podle komise tento materiál ukazuje, že jejich zvyšování může být částečně vyrovnáno efektivní klimatickou a energetickou politikou, konkurenceschopnými energetickými trhy a zvýšenou energetickou účinností.
Dnes oznámené cíle už dopředu kritizovaly ekologické organizace, třeba Greenpeace, jako nedostatečné. Eurokomisařka odpovědná za klimatické změny Connie Hedegaardová jim dnes vzkázala, že komise musí navrhovat změny, které jsou prakticky prosaditelné. „Těch 40 procent není málo, je to velká věc, bude to od Evropy vyžadovat hodně," poznamenala.
Energetická účinnost a úspory, které figurují jako třetí závazek do roku 2020, v novém návrhu nejsou. Evropská komise slibuje, že k této problematice se ještě letos vrátí při prověrce své odpovídající směrnice, vysvětlil dnes evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Revize by podle něj měla být hotova v červenci, reakci komise je tedy možné čekat na podzim.
Reforma systému obchodování s emisními povolenkami
Návrh ale už nyní předpokládá reformu systému obchodování s emisními povolenkami v příštím období. Komise navrhuje vznik stabilizační rezervy, která by měla zlepšit odolnost systému automatickými úpravami nabídky povolenek do aukcí. Podle představ komise by systém pracoval podle předem nastavených pravidel bez toho, že by do něj mohla zasahovat komise nebo členské státy.
Komise dnes také připomněla, že mezi roky 1990 a 2012 EU snížila emise skleníkových plynů o 18 procent a cíle stanovené do roku 2020 splní.
Autor: ČTK
